Pozorování u Moravských Křížánek 16.-17.8 2018

21-03 SELČ, 18-14°C, jasná obloha, seeing proměnlivý převažoval Ant. III/IV

Místo pozorování Moravské Křížánky 49.678750, 16.056357

SQM (Rekmarik) 21,52[mag/arsec2]

TM16", SW 200/1200 (Adamův), ED APO 80/560 Photoline, DeepSky Hunter atlas A3 laminovaný, DSO planner App.

 

Společné pozorování s kamarádem Adamem (Tentokrát se jednalo skoro o takový malý rodinný výlet, vzal jsem sebou i syna Adámka, a Adam přijel s Barčou )

Vyhlídli jsme si posekanou louku na kopci, sklon nebyl uplně ideální, ale dobsony i stativ to bezproblémově zvládli. Začali jsme pozorováním šišek a zapadajícího Měsíce refraktorem, pak Dobsonem 200mm a když se začalo stmívat a začaly vykukovat hvězdy .. tak jsme skočili na Saturn - V 200ce byl pěkně vykreslený, ale v EDčku byl ještě krápitek ostřejší, museli jsme si zvyknout, že je mnohem tmavší obraz, ale při zvětšení kolem 190x stále žádná duchařina nýbrž paraádní ostrá kresba. V té oblasti nám začaly zacházet za obzor části oblohy, tak jsme, než nám uplně zmizí začali s M17 - tedy mlhovina Omega, nebo mlhovina podkova, či labutí mlhovina - to podle toho jak ji jednotliví pánové pojemenovali nebo k čemu ji připodobnili. Je to velmi jasná a rozsáhlá mlhovina v rameni Střelce snadno nalezitelná v čemkoliv - my pozorovali ve všech aperturách .. nebudu lhát, že nejpůsobivější byla ve 400ce, která se již pomaličku začala temperovat na snesitelnou úroveň. Pod pomyslným krkem labutě jsem pozoroval ztmavení vůči okolí a nevím, jestli to byl optický klam nebo mlhovina zasahuje rozsáhle do okolí a jas oblohy tak v těch místech zvyšuje. Kousek dál se rozkládá orlí mlhovina, která byla pro mě překvapivě slabší a méně zajímavá na detaily.

Vzhledem k tomu že pozoruji převážně DSO v malých zvětšeních a většinu času se dalekohled pozvolna temperuje (400ka) tak neumím příliš odhadnout seeing, byl celkem slušný i když behem celé noci se jistě různě měnil. Chystal jsem se pozorovat galaxie v okolí M101 a taky samotnou  M101, ale v této části oblohy byl zákal nejspíše ze světelné čepice od horizontu, tak jsme raději pozorovali jiné objekty. V Pegasu jsme si našli NGC 7331 a jali se hledat blízké slabší galaxie. K tomu bych poznamenal, že NGC 7331 je pěkně pozorovatelná v ED 80mm - nikoliv však okolní galaxie. Nebylo snadné vypozorovat skupinku menších galaxií - NGC 7337, NGC 7335, a NGC 7340. Jsem přesvědčen, že první dvě zmiňované jsme postranním pohledem vytušili (14,6mag a 13,6mag) u NGC 7340 13,9mag - nevím, spíše to bylo na hraně sugesce.

Stephanův kvintet byl snažší k nalezení, ale viděl jsem jen 4 členy a stejně jen velmi neurčitě.

V Orlu jsme pozorovali kulovou hvězdokupu NGC 6760, která je dobře pozorovatelná i ze zahrádky v Třebíči (dokonce z 80mm), ale tady přeci jen ve 400ce mnohem působivější. Hlavní cíl v Orlu byla působivá planetární mlhovina  NGC6781 - jasnost 11,4mag ve 400ce sytá oválná "koule" s náznakem ztmavení paracentrálně. Barvu jsem nepozoroval. V Pegasu pak docela jasná NGC7457 - spirální galaxie - oválná jemně nepravidelná struktura. Dále v Pegasu jsme si vyhledali docela pěknou dvojici NGC7332 (11,2mag, jevila se ostřejší štíhlejší) a  NGC 7339 (12,5mag - difuzně slabší - širší) přibližně jako na mé kresbě

 

 Naši pozornost pak zaujala velmi zajímavá galaxie C44, tedy NGC7479 - spirální galaxie s příčkou objeven p. Herschelem v r. 1784. Pěkně se hledá protože je aso 3° od hvězdy Markab. My ji pozorovali asi jako mám vyobrazeno na kresbě tady..

 

Určité ztmavení jakoby příčku jsem pozoroval blízko od centra, ramena se vytrácela, a zdaleka nebylo možné je pozorovat tak jako je to vidět na fotkách.

(foto z NGC/IC project z internetu)

Pak jsme se přesunuli k NGC891 v Andromedě Silver Silver Galaxy - krásná tenká ostrá jehlička. Nějaký čas jsme pak věnovali obrovské spirální galaxii M33 - respektive jejím satelitním členům .. Zejména NGC604 je nejrychleji detekovatelná periferní galaxie, pak se začaly ukazovat i NGC 595 a NGC592.

Kresba je příliš žmolkovaná, ve skutečnosti jednotlivé struktury více splývaly ale dá re říci, že skutečně v tak rozsáhlé galaxii se ve 400ce s Ethosem 13mm dá dlouho brouzdat v jednotlivých strukturách po periferii galaxie a různé nehomogenity a zjasnění pozorovat.

Nějaký čas jsme věnovali i Galaxii M31 v Andromedě - i když ve 400 je ta síla a jasnost jádra velmi impozantní včetně M32 a při menším zvětšení taky M110 - nakonec se mi pod tmavou oblohou nejvíce líbil pohled přes refrák 80mm s Luntem 20mm 100°ZP - zde bylo zachyceno největší zorné pole jaké jsem měl k dispozici. Nádherně vynikla ta obrovitost při dostatečném kontrastu a tmavosti pozadí.

Pozorovali jsme toho víc, například i kometu 21P - která měla ohon přes celé zorné pole Ethose 13mm, už si toho víc asi nevzpomenu. Asi ve 3-4h jsem vyrazil s Adámkem domů spal ve spacáku na sklopené sedačce a já se snažil ze všech sil neusnout.. Opět se zadařilo.